Rubrika: Muži

Ať už je váš pejsek malý, velký, tlustý, tenký…, měl by projít odborným výcvikem. Jedině tak budete mít záruku, že bude poslouchat vaše pokyny. Soužití s pejskem bez výcviku je často velmi složité, a existuje mnoho plemen, která se bez výcviku stávají nezvladatelní.

Pejsek bez výcviku často utíká, štěká bez příčiny, neposlouchá a v nejhorším případě je agresivní a napadá lidi nebo ostatní psy. Svěřte proto vašeho čtyřnohého kamaráda do rukou pravým profesionálům, kteří se o výcvik pejska postarají.

Těžko na cvičišti…
Na cvičišti se bude vašemu pejskovi jistě líbit. A navíc se naučí nejen základní poslušnosti, ale také speciálnímu výcviku, jako je třeba stopování či vyhledávání předmětů. Cvičitelé psů si poradí také s agresivním psem či destruktivním chováním jedinců.

Díky jejich mnohaletým zkušenostem se vašemu pejskovi dostane té nejlepší péče a pomoci, kterou cvičitelé nabízejí. Vybrat si také můžete buďto individuální přístup nebo práci pejsků ve skupině. Kdo nechce nebo nemůže z nějakého důvodu být u výcviku přítomen, nevadí, psa vám vycvičí i bez vás. Mnohem lepší však je, když se výcviku účastní i majitel psa, který bude brán jako autorita. Tato vzájemná spolupráce se pozitivně projeví i ve vašem budoucím soužití.

Kdy začít s výcvikem?
Mnozí si myslí, že pes by se měl začít cvičit již od štěněte. To je sice pravda, ale s výcvikem by se rozhodně nemělo začínat před čtvrtým měsícem, kdy štěně ještě nemá vyvinuté svaly a tak by mu příliš pohybu škodilo. Pro štěně jste vždy autoritou vy, takže mu musíte dávat najevo, kdo je pravým pánem v domácnosti, jinak vám pejsek snadno přeroste přes hlavu. Autoritu si však můžete získat důsledným, ale laskavým způsobem. A to vás na cvičišti snadno naučí.
Výcvik poslušnosti a obratnosti je základem výcviku psa, a ten je vhodný pro každého pejska.

Nabídka služeb výcviku:
·         Nácvik základních povelů – sedni, lehni, vstaň, k noze, zůstaň, přivolání, atd.
·         Chůze na vodítku a u nohy.
·         Výcvik na vyšším stupni.
·         Náprava problémového chování či převýchova psa.
·         Výcvik služebních psů.
·         Příprava na výstavy.
·         Poradenství.

V první řadě je potřeba připravit se ještě před nástupem do školy. Zjistit si co nejvíce informací, ať nás potom při nástupu nic nezaskočí. Na prvních přednáškách dávejte velký pozor a raději si zapisujte všechny důležité informace o předmětu, jako jsou požadavky, seminární práce, zkouška a další.

Další věc, která vám může pomoct, koukněte se na Facebook, kde se zakládají různé skupiny. Určitě tam najdete některé, které se týkají vaší školy. Můžete se tak dát dohromady s ostatními studenty. Společně pak můžete konzultovat, diskutovat nebo zakládat skupiny na seminární práce. Neberte ale všechno vážně, mnohdy tam píšou lidé příspěvky a způsobují spíše chaos a zmatky. Deset lidí podá informaci deseti způsoby a mnohdy také dělají z komára velblouda a zbytečně přehánějí. Takže ne všechno berte vážně a raději se nespoléhejte plně na facebookové informace. Lepší je mít vše zapsané a ověřené z vlastních zdrojů.

Dobrým pomocníkem je také Primat, který nabízí ke stažení velké množství studijních materiálů od bývalých studentů, kteří již daný předmět absolvovali.
Snažte se přijít na vhodný způsob učení a zvládnutí semestru. Vhodný způsob pro vás. Je důležité vytvořit si určitý systém, podle kterého se budete řídit. Takže si udělejte přehled všeho, co musíte zvládnout, zároveň si zapište i termíny, do kdy to musíte zvládnout. Následně si vytvořte určitý harmonogram, na základě kterého pojedete. Úkoly si rozvrhněte podle důležitosti a náročnosti. Pokud vám v některých předmětech nabízejí na zkoušku předtermíny (tzn., že si můžete zkoušku absolvovat ještě před začátkem zkouškového období) určitě se toho snažte využít. Je to velká výhoda. Také se pokuste připravovat na první termíny zkoušek. Jednak máte dostatek času na případnou opravu, jednak čím dřív budete mít hotovo, tím dřív vás čeká zasloužené volno.

Od starších studentů si právě třeba na Facebooku zjistěte informace o jednotlivých učitelích. Připravte se na ně. Zjistěte si, jací jsou, co očekávají od svých studentů, na co si máte dávat pozor, a jak se připravovat na zkoušky. Tyto cenné informace se vám budou zaručeně hodit.

Hlavně nebuďte příliš nervózní a užívejte si to. Na svůj způsob studia jistě brzy přijdete a pak už bude vše mnohem jednodušší. Takže hodně štěstí!

Muži často říkají, že ženy jsou velmi složité. Vyhledávají zbytečné komplikace, jejich rozhodnutí je nejmíň na půl hodiny ne-li víc. Pokud se někam spolu chystají tak si dávají na čas a hlavně jim všechno trvá. Ženy prý musí mít za každou cenu pravdu a od své pravdy neustoupí. Neumějí přiznat porážku a jsou urážlivé? Ale je tomu opravdu tak? Je tohle o ženách pravda? Aby jste věděli, tak muži mají taky své výkřiky do tmy, špatné chvilky a jejich časový harmonogram je kolikrát za 5 minut 12. 

Tohle všechno jste už slyšeli, ale muži mají své temné stránky. Najdou se mezi nimi i takový, kteří mají vlastnosti ženy. Někdy je i opak pravdou. Takže kolikrát vše co se týká žen, tak se týká i mužů. Oni sice netráví hodiny v koupelnách, ale taky si dávají na čas se svým účesem a celkovým vzhledem, když se nám chtějí líbit a chtějí za ujmout. Taky když se domluvíte na 8hodin u restaurace, tak jste ráda, že vůbec třeba dorazil a nespletl si stanovený čas. I mužům trvá vybírání oblečení. A to ještě nemluvíme o tom, že i oni musí mít kolikrát pravdu a je na nás ženách ji přijmout aby jsme se nedostali do hádek. Protože i muži se umějí urazit a pak s nimi není žádná řeč. 

Tak že nám z toho vyplívá, že ne jenom mi ženy máme tyhle vlastnosti. Nejsme na světě jediné. Jen někteří muži si tohle nenechají připustit a už vůbec je nenapadne, že je to pravda. Ale vždy musí mít protějšek rozum, aby nevznikali zbytečné komplikace a hádky například kvůli půlhodinovém zpoždění. Nikdy nevíte co vám život přinese do cesty. Když to ženě dlouho trvá v koupelně s úpravou, nekřičte na ní, nebo jí nepošťuchujte aby si pospíšila. Místo toho jí řekněte něco laskavého co jí potěší a nebojí do koupelny pošlete z předstihem, aby měla čas se připravit. Přece se vám chce líbit. A být vaší hvězdou večera. A užít si s vámi hezké chvíle. 

Znáte dobře významné ženy České minulosti? Říká Vám něco Zdislava z Lemberka? Lidé, kteří svého času viděli filmV erbu lvice, si možná představí středověkou šlechtičnu, která byla skutečně velmi ušlechtilá. Katolíci si vybaví světici, kterou v devadesátých letech kanonizoval tehdejší papež Jan Pavel II. Lidé z Libereckého kraje si představí ikonu kraje, která patří k symbolu kraje a to i přesto, že se narodila skoro před osmi sty lety.

Zdislava z Lemberka(asi 1220 – 1252 se provdala za předního českého šlechtice Havla z Lemberka blízkého přítele Václava I. Zdislava jako vzorná manželka porodila svému muži 4 děti a založila dva kláštery a špitál. To by nebylo až tak neobvyklé, to vše se od středověkých šlechtičen čekalo.Významná byla její dobročinnost.  Proslula svou laskavostí a péči o bližní a nemocné. Velkou inspirací se jí stala Anežka Česká a snad také Klára z Assisi. Zdislava ovšem nejen pečovala o potřebné, ale také vytvářela nové příležitosti a šance.

Chudým nedávala almužny, ale nabízela jim také práci (kterou bychom dnes nazvali jako veřejně prospěšné činnosti). Věděla, že almužna poníží lidskou duši a práce a zasloužená odměna pozvedají důstojnost člověka a pozvedají jej obrazně řečeno z prachu. Bohužel její život byl velmi krátký.
 

Inspirace i pro současnou ženu

Zdislava z Lemberka rozhodně není zastaralá ikona, ale mohla by se i současným ženám stát vzorem a inspirací. V čem?
1.      Občanské uvědoměníekonomicky dobře situovaných lidí
2.      Žena má v prvé řadě svou rodinu, ale měla by akceptovat i širší zodpovědnost za blaho svých bližních
3.      Dát almužnu není až tak záslužné,důležité je dát především příležitost  
4.      Aktivní občanský přístup v oblasti či regionu. Můžu mít pocit, že v mém okrese nebo kraji není vše optimální, ale mohu to změnit malými skutky.

Ženy mnohokrát o mužích tvrdí, že se vůbec nechovají jako lidé, že postrádají city, že se do nich nedokáží dostatečně vžít, že nemají dosti empatičnosti, že postrádají rozum v krizových situacích, co se týče dětí, ani nemluvě. Kolikrát vidí muže jen jako stroj plný drátků, stroj dokonalý, ale pořád stroj – tedy něco, co může chybovat. A my se musíme mnohokráte stavět do opozice proti těmto myšlenkám, proti tomuto neopodstatněnému osočování, proti takovéto nespravedlnosti.
Jako příklad asi nejlepší, který mě v tuto chvíli napadá, bych uvedl staré muže. Kolikrát jsou osamělí a tiší, němí a hluší vůči okolí, ale uvnitř živí, tak živí, že jejich život tryská okolo nich, jen si jej nikdo nevšímá. A to je právě to, co stroj nedokáže, co podle žen tak často postrádáme. City, lásku, smutek, žal, bolest, strach a tak dále. A tohle všechno si ke stáří uvědomujeme mnohem silněji. Čím starší jsme, čím náš věk přibývá a tělo slábne, tím silnější je naopak náš duch a naše mysl (to platí samozřejmě jen do určitého věku a u určitých lidí se to může lišit). Každopádně zkuste si někdy promluvit s mužem, který sám sedí na lavičce a dívá se kolem sebe, slunko zapadá a ze stromů opadává zbarvené listí. On tam tiše sedí a pozoruje všechny kolem sebe, na všechny myslí, všem hádá příběhy a tuší jejich konce. Je v jakémsi zvláštním rozpoložení, je nakloněný tomu mluvit se světem o sobě a o životě, je ochotný hrát s ďáblem na schovávanou a riskovat jen tak, aby byla sranda. Rád by polemizoval, rád by radil, ale bojí se. Bojí se, že to vyzní jako klasické stařecké poučování. Jako že si myslí, že ví všechno nejlíp, že snědl všechnu moudrost světa, jako že si myslí, že když po tomhle světě chodí mnohem déle, musí toho více vědět, že má mnohem více zkušeností. Jenže ty zkušenosti kolikrát k ničemu nejsou, protože jeho zkušenosti není komu předávat. Čas se zrychlil a jeho poznatky nejsou aktuální, nejsou k ničemu. A na světě už není nikdo, kdo by mohl předávat své zkušenosti, protože svět je tak uspěchaný. A také není nikdo, kdo by ho chtěl poslouchat, protože svět je uspěchaný. Má to stejný důvod, ale plynou z toho různé pocity.