V první řadě je potřeba připravit se ještě před nástupem do školy. Zjistit si co nejvíce informací, ať nás potom při nástupu nic nezaskočí. Na prvních přednáškách dávejte velký pozor a raději si zapisujte všechny důležité informace o předmětu, jako jsou požadavky, seminární práce, zkouška a další.
Další věc, která vám může pomoct, koukněte se na Facebook, kde se zakládají různé skupiny. Určitě tam najdete některé, které se týkají vaší školy. Můžete se tak dát dohromady s ostatními studenty. Společně pak můžete konzultovat, diskutovat nebo zakládat skupiny na seminární práce. Neberte ale všechno vážně, mnohdy tam píšou lidé příspěvky a způsobují spíše chaos a zmatky. Deset lidí podá informaci deseti způsoby a mnohdy také dělají z komára velblouda a zbytečně přehánějí. Takže ne všechno berte vážně a raději se nespoléhejte plně na facebookové informace. Lepší je mít vše zapsané a ověřené z vlastních zdrojů.
Dobrým pomocníkem je také Primat, který nabízí ke stažení velké množství studijních materiálů od bývalých studentů, kteří již daný předmět absolvovali.
Snažte se přijít na vhodný způsob učení a zvládnutí semestru. Vhodný způsob pro vás. Je důležité vytvořit si určitý systém, podle kterého se budete řídit. Takže si udělejte přehled všeho, co musíte zvládnout, zároveň si zapište i termíny, do kdy to musíte zvládnout. Následně si vytvořte určitý harmonogram, na základě kterého pojedete. Úkoly si rozvrhněte podle důležitosti a náročnosti. Pokud vám v některých předmětech nabízejí na zkoušku předtermíny (tzn., že si můžete zkoušku absolvovat ještě před začátkem zkouškového období) určitě se toho snažte využít. Je to velká výhoda. Také se pokuste připravovat na první termíny zkoušek. Jednak máte dostatek času na případnou opravu, jednak čím dřív budete mít hotovo, tím dřív vás čeká zasloužené volno.
Od starších studentů si právě třeba na Facebooku zjistěte informace o jednotlivých učitelích. Připravte se na ně. Zjistěte si, jací jsou, co očekávají od svých studentů, na co si máte dávat pozor, a jak se připravovat na zkoušky. Tyto cenné informace se vám budou zaručeně hodit.
Hlavně nebuďte příliš nervózní a užívejte si to. Na svůj způsob studia jistě brzy přijdete a pak už bude vše mnohem jednodušší. Takže hodně štěstí!
Kolikrát jsou osamělí a tiší, němí a hluší vůči okolí, ale uvnitř živí, tak živí, že jejich život tryská okolo nich, jen si jej nikdo nevšímá. A to je právě to, co stroj nedokáže, co podle žen tak často postrádáme. City, lásku, smutek, žal, bolest, strach a tak dále. A tohle všechno si ke stáří uvědomujeme mnohem silněji. Čím starší jsme, čím náš věk přibývá a tělo slábne, tím silnější je naopak náš duch a naše mysl (to platí samozřejmě jen do určitého věku a u určitých lidí se to může lišit). Každopádně zkuste si někdy promluvit s mužem, který sám sedí na lavičce a dívá se kolem sebe, slunko zapadá a ze stromů opadává zbarvené listí. On tam tiše sedí a pozoruje všechny kolem sebe, na všechny myslí, všem hádá příběhy a tuší jejich konce. Je v jakémsi zvláštním rozpoložení, je nakloněný tomu mluvit se světem o sobě a o životě, je ochotný hrát s ďáblem na schovávanou a riskovat jen tak, aby byla sranda. Rád by polemizoval, rád by radil, ale bojí se. Bojí se, že to vyzní jako klasické stařecké poučování.
Jako že si myslí, že ví všechno nejlíp, že snědl všechnu moudrost světa, jako že si myslí, že když po tomhle světě chodí mnohem déle, musí toho více vědět, že má mnohem více zkušeností. Jenže ty zkušenosti kolikrát k ničemu nejsou, protože jeho zkušenosti není komu předávat. Čas se zrychlil a jeho poznatky nejsou aktuální, nejsou k ničemu. A na světě už není nikdo, kdo by mohl předávat své zkušenosti, protože svět je tak uspěchaný. A také není nikdo, kdo by ho chtěl poslouchat, protože svět je uspěchaný. Má to stejný důvod, ale plynou z toho různé pocity.