Blog

  • Parádní bydlení pro malé hlodavce

    Parádní bydlení pro malé hlodavce


    I malé bytosti v podobě domácích mazlíčků, jako jsou například drobní hlodavci, si zaslouží nějaké to slušné, obydlí, ve kterém mohou přebývat. A co by takový domeček pro morče měl vlastně mít, čím by měl být vybavený? Rozhodujte se především podle velikosti klece, ve které by mělo být místo pro nějaké to vhodné obydlí, dále místo pro krmení a také nějaké to místo pro hry a dovádění.
    hnědý králík
    Chcete, aby se u vás váš domácí mazlíček cítil pohodlně a měl k dispozici všechno potřebné? U nás na jednom místě naleznete veškerou kompletní výbavu pro chování různých typů hlodavců. V naší nabídce naleznete spousty různých obydlí ze dřeva nebo z plastu. Záleží na tom, jak velkou máte klec pro vaše morče. Podle toho se pak bude následně odvíjet výběr vhodného obydlí. Zvolit můžete jednoduché dřevěné provedení nebo můžete zvolit vícepatrové obydlí.
    morče na větvičce
    Barevné obydlí z plastu
    Toto krásné a stylové obydlí je dostupné v různých barvách a je možné ho použít různými způsoby – ukotvením v horní části klece nebo klasicky postavením na zemi.
    Bydlení v kokosu
    Bydlení v kokosu je stylové a je vhodné pro menší typy hlodavců. Malé zvířátko se tam lehce schová a cítí se tak bezpečněji. Stačí doplnit třeba novinovým papírem, který si hlodavec rozcupuje na drobné kousky a je to.
    Obydlí ze dřeva
    Toto obydlí je dostupné hned v několika provedeních – v nabídce tak najdete různé velikosti, provedení s několika patry, které tak poskytne malému hlodavci více prostoru a zábavy.
    Chybět samozřejmě nesmí ani prostor pro zábavu a hraní. Proto můžete do klece pro vaše zvířátko pořídit také různé prolézačky, propletenice, kolotoče, mosty, proutěné nebo plastové tunely, houpačky a další.
    Vašemu morčátku tak můžete v kleci vyrobit hotové království, ve kterém se tak díky vám bude cítit pohodlně a bude v něm mít vše, co potřebuje ke spokojenému životu.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.

  • Písek není jen stavební surovina

    Písek není jen stavební surovina


    Nebýt písku, neexistovala by dětská hřiště v podobě, jaké ji známe, nemohli by jej využívat akvaristé a nebyl by součástí filtračních patron v bazénech, aquaparcích a úpravnách vody. Naše země má naštěstí těchto zdrojů dostatek a některé z nich bychom si mohli alespoň ve stručnosti představit.
    mořský písek

    Pískové přesypy a pískovny

    Tyto jedinečné přírodní úkazy můžete obdivovat v jižních Čechách nedaleko Veselí nad Lužnicí. Oblast Třeboňské pánve bývala kdysi dávno před miliony lety mořským dnem a součástí kalů a sedimentů je na mnoha místech silná vrstva štěrkopísků o různé zrnitosti. Okolí řeky Lužnice je doslova protkáno pískovnami, ostatně, písečné říční dno je poměrně neobvyklým jevem na českých řekách a právě Lužnice je v tomto směru výjimečná.
    Těžba písku je na Třeboňsku poměrně rozšířená, jedná se o několik lokalit, z nichž nejznámější jsou Suchdol nad Lužnicí, Bor – Synochov, pískovny Cep I. a II., Záblatí, Lutová, Dračice a přesypy u Vlkova s názvy Slepičí a Kozí Vršek. Poslední dvě jmenované přírodní památky jsou chráněny zákonem a v teplých letních dnech tu můžete spatřit i vzácné druhy motýlů, brouků a dvoukřídlého hmyzu.
    cihly ze zlata

    Okresní město

    Že se v Písku můžete projít po nejstarším kamenném mostě v Evropě, je běžně známo, ale pokud byste položili otázku náhodným kolemjdoucím, jakou že řeku vlastně kamenné oblouky přepažily, správně vám odpoví jen zlomek z nich. Ano, je to řeka Otava, zlatonosné médium, kde jsou na některých místech nedaleko Katovic dodnes zachovány pozůstatky po středověké těžbě zlata.

    Sejpy

    Sejp je jakýsi kruhový útvar vystupující nad reliéf krajiny do výšky od jednoho do čtyř metrů, v okolí Otavy se jich nachází desítky a tvoří sejpová pole. Nejsou to přirozené přírodní výtvory, vznikly lidskou činností při rýžování zlata proséváním drobného písku a jsou v podstatě odpadní hlušinou. V této oblasti se zlato rýžovalo již v pravěku, v době halštatské tu s největší pravděpodobností žili dokonce i Keltové.